Když zahraje ta správná…

Znáte to, když někde začne hrát váš oblíbený song, kapela, nebo interpret a vaše hladinka energie se začne stupňovat a stupňovat, až zcela zintenzivní? V té chvíli motivace naprosto kulminuje a chuť tvořit je absolutně neodmítnutelná. Tak přesně to se v tuhle chvíli odehrává přímo mně. Následující text tedy vznikl na základě výše popsaného přítomného momentu a myšlenek, nad kterými jsem se již v minulosti nespočetněkrát zamýšlel. Proto se v textu vracím tak trochu do minulosti, tedy alespoň ohledně mé idei.

Abych byl upřímný, (o to víc to platí právě teď) toužím po jakémsi dobrodružství, poznávání nových lokalit, vod, rozmanitosti kaprů a přírody. Současně „pouto“ k této řece, tedy k řece Vltavě a vracet se na ni, je skutečně silné. Proto nevyužít jakékoliv dobré situace a šance ulovit nějakou krásnou říční rybu je veliká škoda. V této i v jiných českých řekách a přehradách se chytne poměrně velký počet opravdu krásných a velkých kaprů. Avšak teze ohledně neprobádanosti, nebo jakési surovosti platí především o řece Vltavě, a to s mým plným přesvědčením a respektem.

Chtěl bych uvést menší zajímavost, které jsem si všiml při několika střetnutích se svými zahraničními přáteli. Ať už jsem vedl konverzaci s kamarády v Anglii, Rakousku, Francii, Belgii, nebo i na Slovensku, nikdy nás neomrzel takzvaný „carp talk“. Tedy povídání o našem kapraření, aktuálních plánech na sezónu, našich zdarech a podobně. Při dlouhých prodebatovaných večerech, nelze v danou chvíli uniknout patrnému střetu. Tedy střetu pohledů, názorů a zkušeností dvou, někdy dokonce i několika rozdílných stylů kapraření a míst, které pro svůj subjektivní požitek navštěvujeme. Když jsem se někomu (primárně v UK) však snažil vylíčit rozměry a jaké hloubky Vltava skrývá, všem doslova padala brada. Nedivil bych se proto, kdyby se u nás časem začalo ukazovat více aut s SPZ Spojeného Království. Nicméně netvrdím, že v jiných částech či koutech Evropy nejsou krásné řeky. Naopak. Ta různorodost a mnohotvárnost je přesně to, co mě osobně přitahuje. Avšak Vltava je přeci jen něčím speciální, specifická, neotřelá, nebo zvláštní… sám nevím, jak to správně slovně uchopit, abych vyjádřil svou myšlenku. Ono to možná ani vystihnout tak trochu nejde, o tom se musí přesvědčit každý sám.

Těším se na další zážitky a momenty strávené u vody ať už u břehů Vltavy, nebo na jiných zajímavých lokalitách. Všem přeji hodně zdaru a užívejte si každou chvíli v přírodě, protože to je ten hlavní důvod proč nás tohle všechno baví.

Jakub Gregor